Čeští plážoví šampioni slaví zlato především díky odhodlání a domácí atmosféře

Čeští beachvolejbalisté dominovali na domácím turnaji v Brně, kde Perušič se Šépkou i Neuschaeferová s Maixnerovou ukázali, že český beach volejbal má silnou perspektivu.

„Někdy je to písek, co spojuje víc než jen sportovní zápas.“ Tak by se dal shrnout uplynulý víkend na brněnském Sokolském koupališti, kde naši nejlepší beachvolejbalisté doslova rozjeli domácí písek pod nohama a přinesli českému sportu dávku radosti, kterou v poslední době všichni potřebujeme. Přiznám se, že se v moru zpráv o světových hrách, olympijských debatách a většinou trochu sterilních výsledcích našich borců málokdy objeví událost, která má zároveň hloubku, vzrušení i pozitivní energii. Tahle plážovka v Brně je právě taková.

Brněnské kurty nebyly „jen“ hřištěm, ale arénou české dominance. Perušič se Šépkou potvrdili, že nejsou jen „tým s nebezpečnou sestavou jmen“, ale skutečně nejlepší na domácí půdě. A v ženské kategorii přepisovaly scénář Kylie Neuschaeferová s Martinou Maixnerovou – když otočily finále proti favoritkám Svozilové se Štochlovou, ukázaly, že český beach volejbal má hloubku, kterou mnozí přehlížejí. Nešlo jen o jedno vítězství, ale o příběh odhodlání, který se psal set po setu, bod po bodu.

Nápadně napínavé finále mužů, kde Perušič se Šépkou po tvrdé bitvě smetli Džavoronoka se Sedlákem v závěrečném tiebreaku 37:35, není náhodou. Tento výsledek podtrhuje, že český beach volejbal už dávno překročil fázi „snů a ambicí“ a je z něj plnohodnotná sportovní disciplína, která může směle konkurovat zahraničním týmům. Zvlášť když se hraje doma, pod domácí podporou, která evidentně dělá z našich borců opravdové šampiony. Neustálý boj na síti, rychlé kombinace, technická vyspělost a hlavně srdce v každém servisu i bloku – to je to, co jsem tam cítil i já, coby pozorovatel mimo tu nejhustší profesionální vrstvu.

Nemohu však přehlédnout i druhou stranu mince. Někteří kritici by mohli namítnout, že takovéto turnaje v kategorii Futures nejsou tím nejvyšším levelm globálního beach volejbalu, kde se hrají Zlaté ligy, Světové série a olympijské samurajské klání na písku. Ano, pravda je, že míra mediálního zájmu a faktor mezinárodního prestiže není srovnatelný třeba s beachvolejbalem v Brazílii, USA nebo Itálii. Ale právě proto je úspěch Perušiče, Šépky, Neuschaeferové a Maixnerové zásadní jako maják – signalizují, že český beach volejbal se rozvíjí, nabírá dech a není jen okrajovou disciplínou pro pár nadšenců.

Jejich vítězství může inspirovat mládež, přilákat nové fanoušky a zajistit, že se do pískového sportování nebude investovat jen v menších měřítcích, ale s vizí růstu a dlouhodobé udržitelnosti. Vždyť pořád platí, že bez správného zázemí, financí, kvalifikovaných trenérů a pořádné dávky zápalu se špičkové výsledky rodí těžko. Domácí úspěch je tedy také závazkem, nikoli jen triumfem.

A to je, myslím, to pravé poselství za celou akcí v Brně. Výhra českých beachvolejbalistů není jen o medailích, ale o tom, jak má vypadat sportovní budoucnost – radostná, dravá, s jasnou vizí a odhodláním. Jistě, málokdo viděl ty chvíle napětí v tiebreaku 37:35 jako předzvěst příští olympijské medaile, ale s takovým nasazením a duchem může mít český beach volejbal před sebou pěkně slunečný den.

Takže se mě teď zeptejte: Má vyhraný domácí turnaj skutečnou váhu? Nebo jde spíše o sladkou tečku sezóny, kterou časem přebije náročnost mezinárodních výzev? Jsem přesvědčený, že je to jedno i druhé – a že takovéto výsledky jsou stavebním kamenem českého sportovního sebevědomí. Ale rád uslyším i váš názor. Jak vnímáte budoucnost beach volejbalu u nás? Jsou to pro vás medaile na písku v Brně daleko víc než jen letní okénko v našem sportovním kalendáři?

Publikováno 2. 9. 2026. Zdroj: Tomáš — redakce JOPLE

Obsah připravila redakce JOPLE s využitím umělé inteligence na základě uvedených zdrojů.