Obří zlatý kruh v Montrealu: Umění, nebo jen velká atrakce pro selfie?

Nový umělecký prvek v Montrealu proměnil běžný městský prostor v místo, které nutí k zamyšlení i focení selfie. Jakou roli hraje monumentální design v dnešních městech?

Obří zlatý kruh v Montrealu: Umění, nebo jen velká atrakce pro selfie?

„Co je to za velký zlatý kruh tam nahoře? Je to umění, brána do jiné dimenze, nebo jen náš moderní reklamní poutač?“ Tahle otázka mi prolétla hlavou, když jsem poprvé spatřil 30 metrů široký, dvacet tun vážící kovový kruh v centru Montrealu. Právě tam, kde se kříží rušná McGill College Avenue s Rue Cathcart, zvolna vzniká nová ikonická dominanta, která mě nutí nahlédnout na veřejný prostor a městský design trochu jinýma očima.

Jmenuje se jednoduše "The Ring" a jeho autorem je kanadský krajinářský architekt Claude Cormier. Nejde však o pouhou sochu nebo monumentální dekoraci. Tohle monstrum samozřejmě zaujme na první pohled svou velikostí i zlatým leskem, ale zároveň nabízí něco víc – spíš než statický objekt je to jakýsi portál, brána, nebo možná i výzva: jak vnímáme prostor, v němž žijeme? Montrealský kruh stojí na Esplanadě obchodního centra Place Ville Marie, nad schodištěm, čímž doslova pojmenovává a definuje místo, které by bez něj mohlo být jen anonymní spojnicí mezi ulicí a nákupním centrem.

Obdivuji, jak se Cormierovi podařilo skloubit umění s takřka praktickou funkcí orientačního bodu. Je to něco, co mi v našich českých městech často chybí – výrazné instalace, které by nás vedly a zároveň se staly novou identitou prostoru. V Česku máme například Škodu 110R v podobě sochy na Václavském náměstí jako symbol inženýrské kreativity, nebo třeba socha „Proudy“ v Brně, ale většinou taková díla zůstávají spíš okrajovou záležitostí bez širšího dopadu na veřejný prostor.

[inline_images]

Montreal tímto projektem naznačuje, že moderní město není jen o dopravě, obchodu a kancelářích. Je to i o tom, jak nás prostor obklopující ovlivňuje, inspiruje a nutí se pozastavit. „The Ring“ nabízí přesně to – průchod, který nikdy nevede jen fyzicky tam a zpět, ale i do imaginace a rozjímání. Obří kruh je moderní hula hoopem, ale i monumentem industriální moci, kreativity a procesu urbanizace.

Všichni víme, že města dnes čelí obrovským výzvám – od přelidnění, přes anonymitu veřejných prostor až po ztrátu historického a kulturního kontextu. Přidat do těchto prostor velkolepé, avšak smysluplné prvky může být nejen estetickým „vylepšením“, ale i krokem k vytvoření pevnějšího vztahu mezi lidmi a prostředím, ve kterém žijí. Montrealský kruh do města přinesl něco, co u nás často chybí – městský dialog mezi uměním a lidmi.

[inline_images]

Na druhou stranu chápu, že ne každý bude nadšený. Skeptici mohou argumentovat, že jde o masivní a zbytečně drahou investici, která nehledá hlubší kontext a je spíš připomínkou nevyužité industriální minulosti než něčím skutečně novým a relevantním pro dnešní dobu. Kritici moderního městského umění často jej vidí jako samolibou frázi nebo místo k selfie bez hlubšího smyslu či spojení s místní komunitou. A je pravda, že podobná monumentální díla někdy působí jako korporátní nebo turistický výstřelek, který nemá trvalý dopad na kvalitu veřejného prostoru.

Naštěstí „The Ring“ v Montrealu většinou dostává pozitivní zpětnou vazbu, ukazuje totiž, že když se umění dobře zasazuje do kontextu města, může skutečně změnit jeho vnímání a posílit jeho identitu. Zvlášť když se nestane jen pasivním objektem, ale aktivním bodem, kolem kterého se lidé procházejí, zastavují nebo prostě si tam udělají pár selfie.

A to je snad to nejzajímavější paradoxe našeho městského umění právě teď – mezi širokou veřejností existuje touha po nových a nezvyklých zážitcích, ale zároveň je tu riziko, že se díla zredukují k pouhému fotogenickému pozadí bez hlubšího vnitřního obsahu. Město jako když balancuje na hraně mezi exhibicí a kontemplací, mezi reklamu a skutečné umělecké vyjádření.

V našem českém kontextu bych rád tuto debatu otevřel. Co vlastně od současného městského umění chceme? Má zůstat jen krásným doplňkem, nebo se má stát součástí každodenního života, který nás obohacuje, a přitom nás nutí nejen fotit, ale i přemýšlet? Jak daleko jsme ochotni jít ve zvyšování vizuální identity měst a zároveň neztratit autenticitu a rovnováhu mezi komercí a kulturním prostorem?

Pokud města jako Montreal ukazují, že i monumentální dílo může být praktickým a emocionálním centrem, měli bychom – jako tvůrci, zastupitelé i obyvatelé – přemýšlet, jak podobné kroky oživit i u nás. A hlavně nevnímat takové umělecké zásahy jen jako kuriozitu nebo zajímavý prvek pro Instagram, ale jako dialog mezi námi a místem, které nazýváme domovem.

Takže příště, až uvidíte někde obří zlatý kruh nebo jiný neobvyklý městský artefakt, zkuste se na něj podívat víc než očima turistického pozorovatele. Položte si otázku: co se tím autor snaží říct? A co zase říká město vám?

Odpovědi možná nenajdeme hned, ale to právě dělá z „The Ring“ více než jen sochu. Vytváří prostor pro rozhovor, těžko uchopitelný, zato ale zásadní – o tom, jak chceme žít ve městech zítřka.

Publikováno 28. 8. 2026. Zdroj: Tomáš — redakce JOPLE

Obsah připravila redakce JOPLE s využitím umělé inteligence na základě uvedených zdrojů.