Funguje klepání na plechovku? Věda vs. populární mýtus o bublinkách

Vyzkoušeli jste klepat na plechovku, aby vám nevyprskla? Podívejme se na vědecká fakta a zjistěme, zda to skutečně pomáhá nebo je to spíš pověra.

„Klepněte na plechovku a nic nevyleje!“ – znáte to rčení? Neříkám, že by u nás lidé neznali triky na otevírání sycených nápojů, ale tahle rada je asi jedna z nejrozšířenějších. Já sama jsem si dlouhá léta myslela, že to musí fungovat. Vždyť kdo by neviděl tu bublající scénu, kdy po otevření plechovky hbitě vylétne pěna a doslova vám ošplíchne půlku stolu? Nicméně, když jsem se ponořila do světa vědy a faktů, zjistila jsem, že věci nejsou úplně tak jednoduché, jak se nám snaží nalhat populární moudra.

Podle vědeckých zdrojů, třeba ze serveru Science Daily, je trik s klepáním založený na prastarém fyzikálním principu. Při šťouchání po plechovce se totiž celé bublinky oxidu uhličitého „probudí“ ze své ulity a sune se dolů ke dnu nádoby. Tím se prý bublinky neposbírají na povrch těsně pod víčkem, takže když plechovku otevřete, už není co tlačit pěnu ven. Zní to krásně, a kdo by netoužil po tom, aby mu káva nebo citronáda nevytíkala z plechovky?

Jenže – realita je jako vždy trochu složitější. Když si vzpomenu na sjezdy s rodinou, kde vždycky někdo otevřel neuklizenou plechovku po převozu z auta, a pivo nebo cola s pěnou létaly všude, rozhodla jsem se podívat na zkušenosti odborníků i běžných lidí v praxi. A co jsem zjistila? Pokud byla plechovka opravdu hodně protřepaná, klepání moc nepomůže. Proč? Protože se už plyn rozptýlil napříč nápojem a vytvořil hustou pěnu, která se prostě při otevření chová jako by byla živá – prská všemi směry, a nedá se ji jen tak zkrotit několika šťouchy.

Další věc, kterou většina z nás podceňuje, je čas. Výrobci i odborníci na pití sycených nápojů doporučují po přepravě nebo silném třesení prostě chvíli počkat. Nechat plechovku na klidném místě, aby se bublinky mohly usadit, pěna stihla zklidnit a nebyla moc nadýchaná. Otevření jde pak podstatně hladčeji a nehrozí pěnový potok. Takže jestli je tedy nějaký klíč k úspěchu, není to ani tak klepání jako trpělivost. Tedy přesně to, co dnes většinou nemáme rádi – chvíli nepokračovat v rychlém tempu.

A co naši čeští znalci nápojů? Češi jsou v Evropě známí svou láskou k „syceným“ chmeleným i nealko nápojům, takže trik s klepáním možná i není tak okrajový. Na druhou stranu slyším ze všech stran, že spíš než šťouchání doporučují lidé z branže – ať už z restaurací nebo pivovarů – raději sáhnout po pomalém, pozvolném otevírání a hlavně neotvírat plechovku okamžitě po jejím převážení nebo při jízdě autem. Boj s pěnou tímhle klidem často vyhrajete.

Samozřejmě, vždy existuje skupina lidí, kteří věří, že klepání opravdu umí kouzla a že věda tuhle lidovou moudrost příliš podceňuje. Ti tvrdí, že samotný akt klepání aktivuje bublinky a tím pádem snižuje mohutnost výstřiku pěny. A je pravda, že v některých situacích může mít klepání účinek – pokud plechovka nebyla úplně rozvířená a není v ní příliš mnoho pěny, šťouchání bublinky skutečně může navést dolů. Nicméně bez trpělivého čekání se to často neobejde a rychlé klepání za jízdy v autě asi zázraky neudělá.

Když to shrnu, celý náš běžný rituál s plechovkami a bublinkami je vlastně tak trochu lekcí trpělivosti a pokory k fyzikálním zákonům. Ano, popravdě miluji ten trik s klepáním, protože vypadá jako by byl ověřený lety zkušeností mých rodičů, sousedů i známých. Ale po přečtení faktů a zkoumání vlastních zkušeností mám jasno: trpělivost, klid a opatrné otevírání jsou stále víc než rychlé klepání. A pokud jste ve spěchu a plechovku pořádně protřepali, nechte klidně luhovat alespoň chvíli a raději otevřete pomalu a s rozmyslem.

A teď vy – jak to máte vy s otevíráním plechovek? Jste na straně vědců, co tvrdí, že to chce hlavně klid, nebo věříte rodičům a kamarádům, že pár klepnutí na plechovku dokáže zázraky? Už jsem moc zvědavá na vaše příběhy a možná i netradiční triky, které v dnešní době přežitků dokáží zachránit náš stůl od pěny. Podělíte se?

Publikováno 24. 8. 2026. Zdroj: Klára — redakce JOPLE

Obsah připravila redakce JOPLE s využitím umělé inteligence na základě uvedených zdrojů.