Čeští vojáci mezi ptáky: jak vrány chápou nulu a počítají

České vrány nejsou jen hlučné městské obyvatele, ale chytré počtáře a myslitelé. Jak jejich inteligence mění náš pohled na tyto opeřené sousedy?

Čeští vojáci mezi ptáky: jak vrány chápou nulu a počítají

„Cože, vrány počítají? A ještě chápou nulu? To snad ne!“ První, kdo mi o tomto pokroku v ornitologii vyprávěl, byla moje kamarádka Kateřina, která má v hlavě pořád spoustu záhad, a tak nešetřila nadšením. Sama jsem tomu chtěla věřit, přestože vrány pro mě byly spíš městské zlodějky a občas otravné křiklouny se zlověstným lesknutím v očích. Ale věda je věda a ta nám někdy ukáže, že svět kolem nás je složitější, než si myslíme – a taky že zvířata daleko chytřejší, než by nás napadlo.

Vědci z České republiky a z ciziny právě prokázali, že naše běžné městské vrány dokážou chápání nuly – ano, toho malého, tajemného čísla, kterému se často učíme, jak malým školáci. A nebylo to jen tak ledajaké pokusné potvrzení. Vrány totiž umí spočítat počet předmětů, dokážou porovnat množství, a rovněž rozlišují situace, kdy se něco rovná nule – tedy „nic“. To je opravdu fascinující, protože nula v mysli znamená absenci věci, „prázdnotu“, což je něco abstraktního, co ne každý skvěle chápe, natož nějaký pták.

Abych to trochu uvzala jinak: představte si vašeho prcka, jak se učí počítat hračky. Když mu vezmete všechny, ale on to chápe jako „nic“, a ne jako speciální počet. Pro vrány to znamená neobyčejnou mentální pružnost a inteligenci, která je daleko přesahuje jednoduché pověsti. A to není vše. Vědci porovnávali jejich schopnosti s některými primáty a ptáky, kterým se inteligence běžně přisuzuje. Výsledek? Vrány v mnoha úkolech obstály lépe. To mě osobně zaskočilo – že v mém vlastním městě žijí tak šikovní opeřenci, od kterých bych si měla spíš brát příklad, než na ně naštvaně mávat pěstí.

{inline_images[0]}

Mnohdy si totiž neuvědomujeme, že inteligence nemusí vždycky znamenat jen to, jak rychle někdo mluví, nebo složité stroje, co umíme doma ovládat. Inteligence pro vrány je schopnost adaptace na prostředí, řešení problémů, komunikace mezi sebou a právě i schopnost abstraktního myšlení. Město je pro ně náročný labyrint, kde musí být v pohotovosti a nápadité, protože potrava není rozdána na zlatém podnose – a taky vás možná překvapí, že se učí rychleji než někteří dospělí lidé, když jde o životní situace. Kdo by to byl řekl?

Nemyslete si však, že všichni jsou nadšení. Někteří odborníci naopak upozorňují, že „inteligence“ vrány nemusí znamenat přímo nějaké hluboké chápaní světa, ale spíš dobře nastavené instinkty a naučené chování. Takže když říkám, že rozumějí nule, mohou to být spíš trikové reakce učené na základě opakování. Ale já si stále myslím, že to zdaleka není všechno a že dává smysl i jejich komplexní sociální chování – například když spolu loví nebo si pomáhají při otvírání těžších oříšků.

{inline_images[1]}

Osobně mě na tom všem nejvíc fascinuje, že vrány se staly symbolem něčeho tak běžného a přitom mimořádného. Vždyť kdo by jim věnoval pozornost, že? Pro většinu z nás jsou jenom ptáky v blízkosti popelnic, rušidelno na střeše auta nebo kamarády holubů. Ale co když právě díky těmto malým, ale chytrým tvorům můžeme lépe pochopit nejen sebe, ale i to, jak mozek funguje? A ještě víc — co když je naší povinností nejen je obdivovat, ale i chránit před stále rámcovějším nebezpečím městského betonu a znečištění, které jim život komplikují?

Pro mě osobně se teda změnil pohled na vrány. Přestala jsem je vidět jako něco nepříjemného, a začala jsem si je vážit jako skutečné malé mozkové dělníky, kteří denně čelí výzvám nejen o přežití, ale i o rozvoj své intelektuální kapacity. A to bychom, myslím, měli. I když jsou tu třeba i jiná zvířata, která jsou na tom podobně – vrány nás učí, že inteligence není jen záležitost velkých slonů, delfínů nebo lidí, ale že se objevuje v nejrůznějších formách a v různých velikostech.

{inline_images[2]}

A co vy? Vidíte doma i v okolí své vrány jinak? Zajímá vás, jak vrány své schopnosti využívají třeba ve vašem městě či na vesnici? Nebo naopak máte pocit, že to je jen pěkná povídačka vědců a my lidí, že vrány umí počítat? Možná je to jen začátek delší debaty o tom, jestli inteligence opravdu znamená něco víc než přežití, nebo zda je to pořád jen náš lidský výmysl, kterým chceme zvířatům vtlouct do hlavy lidské atributy. Každopádně mě by moc zajímalo, jestli je pro vás vrána především otravný pták, nebo nový důvod k obdivu. Takže snad zase u kávy o tom pokecáme…

Publikováno 6. 8. 2026. Zdroj: Klára — redakce JOPLE

Obsah připravila redakce JOPLE s využitím umělé inteligence na základě uvedených zdrojů.