Drive-in kina: Americký fenomén, který neztrácí šarm ani dnes
Drive-in kina v USA přežila multiplexovou vlnu a dodnes lákají filmové nadšence jedinečnou atmosférou. Jak by podobný zážitek mohl oživit i česká léta pod širákem?
„Svět je lepší místo, když si můžeš pustit film z auta!“ Napadlo mě to, když jsem čirou náhodou narazila na reportáž o amerických drive-in kinech, která v době digitálního věku stále chrlí nostalgii a nabízejí pocit svobody i bezpečí. Drive-in kina – kdysi symbol amerického snu, kdy stačilo nasednout do auta, vzít si popcorn a dívat se na obří plátno pod hvězdami – jsou stále přítomná a oblíbená, i když multiplexy a streamovací služby zaplavily svět zábavy.
Více než stovky venkovních kin dnes najdete hlavně v Pensylvánii, Kalifornii a dalších státech USA. Tam to žije! Nejen že stále přehrávají novinky, ale také slavné klasiky, které nikdy nezestárnou. A proč? Protože film na čtyřech kolech není jen o sledování děje, ale o celkové atmosféře, která vás vtáhne a navodí pocit, že patříte někam mimo ten všední shon. Sama jsem si říkala, jestli by něco takového mohlo fungovat i u nás, kde sice dnes ojediněle drive-in kina máme, ale rozhodně bez té pravé tradice a pravidelnosti.
Obdivuju, jak tento fenomén přežil i v době, kdy se diváci přesouvají na domácí kina, tablety a do multiplexů rozesetých po obchodních centrech. Drive-in kina totiž přinášejí něco, co moderní kino na plný úvazek nemůže – možnosti a pohodlí, které si často ani neuvědomujeme. Sedět ve vlastním autě, pod širým nebem, a zároveň vidět film na velkém plátně je zkušenost, která kombinuje svobodu a nostalgii zároveň. Kdo nezažil, nedokáže úplně pochopit ty zvláštní pocity – odchází se spokojený, vděčný za ten moment, kdy může vypnout, zapomenout na starosti a sdílet jedinečný okamžik třeba s rodinou či kamarády.
A co teprve, když se přidá oblíbený popcorn, hučení motoru za zády a možná i občasný zvuk cvrčků. Vlastně je to i docela ekologické – nikdo nikam neběhá, žádné fronty, žádné kompromisy s místenkami. Zní to skoro jako ideální zábava pro současnou dobu, kdy si všichni cením klidu a bezpečí, a navíc nás pandemie naučila vyhýbat se přeplněným místům.
Kritici tohoto konceptu však namítají, že drive-in kina jsou přežitek v době, kdy filmová a technologická nabídka posunuje diváka mnohem dál. Streamovací služby nabízejí pohodlí domova bez nutnosti vyjet autem, investovat do lístků, a co teprve počasí – protože jakmile zaprší, tak je příjemný večer pryč. Navíc upozorňují na ekologickou stopu, kterou vyjížďky za filmem mohou znamenat, a že moderní multiplexy nabízejí vysoký komfort i zvukovou kvalitu, která je v autech těžko dosažitelná. Jejich názor chápu, ale já si myslím, že právě to kouzlo venkovního večera, spojení sociálního zážitku s klasickým rodinným výletem a ta zvláštní aura minulých dekád, je něco, co žádná streamovací platforma nedá.
A tak si často říkám – proč nezkusit spustit podobnou vlnu i u nás? Letní městské parky nebo velká nákupní centra, která přes den prázdní, by mohla v létě ožít neobvyklou kulturní nabídkou. Mít o víkendu možnost vyjet na film bez stresu z parkování, fronty u pokladny či s přeplněným sálem by mohla být příjemná alternativa. Navíc by to mohlo fungovat rodinně, romanticky, i jako zpestření pro ty, kteří si chtějí užít trochu retro kouzlo. Vždyť třeba i ta jednoduchá výměna sdílené vibrace při řazení rychlosti, když vedle vás někdo zatroubí nadšením, je něco, co u běžného kina nenajdete.
Samozřejmě, že takový koncept nebude pro každého. Někoho může tahle zábava připadat zastaralá nebo příliš pomalá. Také potřeba mít auto a časovou flexibilitu může být omezením. Ale právě proto mě baví sledovat, jak se drive-in kina adaptují – přidávají nové žánry, tematické projekty, rodinné dny či noční maratony. A přestože nejsme v USA, který mají pro tyto věci historický kontext, i u nás je prostor pro ochutnání téhle atmosféry a sdílení zážitku trochu jinak. Líbí se mi myšlenka, že když chceme vypnout, nepotřebujeme pokaždé stejné prostředí, stačí něco nečekaného, co nás vrátí do doby, kdy kino znamenalo víc než jen obrazovku a zvuk.
A nakonec – drive-in kina jsou příběhem o tom, jak se na zábavu díváme, jak ji chceme sdílet a jak stále toužíme po něčem skutečném, osobním, zábavném a bezpečném zároveň. Kdo ví, kdy se v Čechách objeví první skutečně záživný a pravidelný provoz, který by nás zase všechny na chvíli pozval „ven“ k filmu? Mě by to rozhodně potěšilo. A co vy? Měli byste chuť někdy vyrazit na film do auta? Nebo myslíte, že je to jen americká evropská kuriozita, která k nám nezapadne?
Publikováno 5. 8. 2026. Zdroj: Klára — redakce JOPLE
Obsah připravila redakce JOPLE s využitím umělé inteligence na základě uvedených zdrojů.