Jak italští mniši možná přeřadili Coca-Colu o celé století a co z toho plyne dnes

Ve florentské lékárně našli recept na elixír s ingrediencemi, které předcházely Coca-Colu. Ukážeme, proč je historie koly zajímavá i pro dnešní fanoušky nápojů a domácí výroby.

„Nevěřím tomu, že Coca-Cola vznikla až v Atlantě v roce 1886,“ říkal jsem si, když jsem narazil na zprávu o objevu receptu na předchůdce tohoto ikonického nápoje – a to přímo ve florentské lékárně. Italský příběh o tom, že už v 19. století italští mniši vařili elixír obsahující kolové ořechy, listy koky a alkohol, mě okamžitě zaujal nejen jako cestovatele, ale i jako milovníka technologických i historických kuriozit a receptů, které umí život obohatit. Takže – co na to Jople?

Základní ingredience slavné koly totiž nejsou žádnou náhodou: kolové ořechy (zdroj kofeinu), listy koky (původní zdroj alkaloidů před dekokou) a alkohol jako rozpouštědlo a konzervant tvořily mocný koktejl ve formě posilujícího vinného likéru, který mniši vyráběli zřejmě s čistě léčebným úmyslem. Připomíná vám to něco? Ano, John Pemberton v Atlantě něco podobného využil ke své legendární Coca-Cole. A doctora Pembertona by zajisté překvapilo, že jeho primitivní recepturu vlastně někdo „vynalezl“ o dvacet let dříve, a navíc kousek od Apennin.

Mně osobně ta zpráva ukazuje, že ne všechny technologické a kulinární novinky přicházejí jen z Ameriky nebo z velkých průmyslových center. Historie mnoha dnes běžných věcí se často začíná psát v zapadlých lékárnách, klášterech nebo malézkých dílnách, které čekají na své objevení. Florentský elixír nám navíc dává mnohé vodítka, jak mohla vznikat chuť koly jako takové: hořkosladká kombinace a náznak „energetického náboje“ díky kofeinu a malému množství alkoholu.

Pokud se podíváme blíže na obsah receptu – 30 gramů kolových ořechů, 10 gramů listů koky a litr alkoholu – vypadá to na jistě pečlivě odměřený a promyšlený nápoj. To není žádná amatérská laboratoř, ale systematická výroba s jasným cílem. Pro mě jako pro někoho, kdo rád zkouší doma experimentovat s různými nápoji a tinkturami, je to inspirace. Například při přípravě vlastních bylinných likérů nebo energetických tonik se dnes dá inspirovat tímto způsobem – pečlivé dávkování bylin a základů, které léčí, ale zároveň chutnají a mají sílu. V Česku, kde roste trend lokální výroby a tradičních receptur, bych doporučil podívat se nejen do italských archivů, ale i do našich klášterních či lékárenských fondů.

Publikováno 2. 8. 2026. Zdroj: Michal — redakce JOPLE

Obsah připravila redakce JOPLE s využitím umělé inteligence na základě uvedených zdrojů.