Jak pouhá barva světla může zachránit miliony nočních hmyzu

Změna pouličního osvětlení na teplejší tóny může významně snížit úhyn nočního hmyzu a pomoci udržet ekologickou rovnováhu i ve městech.

Jak pouhá barva světla může zachránit miliony nočních hmyzu

„Světlo je past, v níž hmyz uvízne.“ Tahle myšlenka se možná zdá jako filmová metafora, ale vědci ji potvrzují i v realitě našich měst. Každý, kdo někdy v noci pozoroval blikající světýlka kolem pouličních lamp, si možná ani neuvědomil, že za tou romantickou scenérií se skrývá tichý masakr. Miliony nočních druhů hmyzu, kteří jsou zvyklí na temnotu a přirozený koloběh dne a noci, trpí kvůli umělému osvětlení. „Jak může jednoduchá změna barvy světla zachránit tento křehký mikrosvět?“ přemýšlel jsem, když jsem si pročítal výzkumy na ScienceAlert. Odpověď vás možná překvapí: není třeba měnit celé město k nepoznání, stačí vyměnit světla – a příroda uvnitř města může začít dýchat znovu.

Umělé osvětlení, především to chladné, modrobílé, působí na hmyz jako magnet – nebo přesněji řečeno smrtící past. Motýli, brouci či jiní noční návštěvníci místních parků a ulic ztrácejí orientaci, jejich přirozené chování se narušuje, a mnozí (často ti nejdůležitější opylovači) prostě hynou. Výzkumy prokazují, že přechod na teplejší odstíny světla – žlutá nebo oranžová spektra – výrazně snižuje tyto negativní účinky. Není to samozřejmě nějaký sci-fi trik, ale vědecky ověřený a jednoduchý zásah. Přitom, jak vidím, naše města stále častěji spoléhají na LEDky s chladným bílým světlem, protože jsou úspornější a poskytují zdání větší viditelnosti na ulicích.

Z pohledu ekologické rovnováhy je pak hmyzí biodiverzita naprosto zásadní. Bez opylovačů se rostlinstvo mění a trpí nejen zeleň v parcích, ale i zahrady a příměstské zahrádkáře. Ztráta hmyzu se postupně může propisovat i do potravních řetězců – méně hmyzu znamená méně ptáků, kteří hmyz loví, a také dopad na savce a další celek přírody. Že kterému městu by nebylo jedno, když se jeho „zelený filtr“ postupně stane méně schopným plnit svoji práci? Když jsem se projížděl po některých našich městech, viděl jsem nejen moderní lampy, ale i zastaralé infrastrukturní prvky, které by něco tak jednoduchého jako změna světelné barvy rozhodně potřebovaly.

Na druhou stranu, kritici by mohli namítnout, že přechod na teplejší světla není zas taková výhra. Vyšší spotřeba energie, horší viditelnost a taková ta „žlutá mlha“ v ulicích mohou podle nich zhoršovat bezpečnost silničního provozu a chodců. Ano, je pravda, že v některých případech může změna typu světla vyvolávat otázky praktické povahy, obzvlášť tam, kde je potřeba optimální viditelnost. Ale tvrdím, že jde o dilema falešné volby – technologie dnes dovolují kombinovat tyto požadavky a zároveň respektovat přirozené potřeby přírody. Navíc je tu i ekonomický argument: hmyzem podporované opylování a biodiverzita nejsou luxusem, ale základem funkčního ekosystému i u nás ve městech.

Nechci tvrdit, že změna osvětlení je všespásným řešením všech ekologických problémů, ale je to krok, který stojí za pozornost. Mohl by být první v řadě dalších opatření směřujících k městům, která nebude bít do očí jedním úderem spotřeby energie, ale naopak pomůže přírodě, na níž jsme všichni závislí. Zajímalo by mě, jaký postoj k tomu zaujmou městské radnice v Česku? Jsme připraveni přemýšlet o světlech i z hlediska hmyzí ochrany, nebo budeme dál dumat jen nad cenou za kilowatthodinu a efektivitou?

V časech, kdy se svět přírody stává čím dál tím více ohroženým, jsou drobné změny na dosah ruky – a třeba to žluté světlo může být oním malým, ale zásadním zlomem. Můžeme doufat, že v příštích letech naše města zasvítí trochu jinak – nejen kvůli nám lidem, ale také kvůli těm drobným, křehkým bytostem, které drží ekosystém pohromadě. A co vy? Přemýšleli jste někdy o tom, jak moc nás ovlivňuje něco tak zdánlivě obyčejného jako barva lamp na našem chodníku? V čem vidíte hlavní překážky toho, aby se změna osvětlení v českých městech opravdu stala realitou?

Publikováno 29. 7. 2026. Zdroj: Tomáš — redakce JOPLE

Obsah připravila redakce JOPLE s využitím umělé inteligence na základě uvedených zdrojů.