Neuvěřitelná česká vrána: génius, co rozumí nule a počítá

České vrány překvapují svou inteligencí, kdy dokážou chápat pojem nuly a počítat. Co nám to říká o přírodě a místě člověka ve světě zvířat?

Neuvěřitelná česká vrána: génius, co rozumí nule a počítá

„Nula není nic,“ řekl kdysi slavný matematik John Wallis. A přitom právě tento pojem - nula jako abstraktní hodnota - představuje jeden z největších skoků v lidském myšlení. Teď máme důkaz, že myšlení o ničem teď nemusí být výsada jen nás lidí. Česká vrána dokáže nejen počítat, ale chápat i prázdnotu jako jednu z číselných hodnot.

Když jsem slyšel o těchto experimentech, v první chvíli jsem tajil dech. Vrány jsou známé svou chytrostí, to není žádná novinka, ale schopnost rozeznat pojem nuly? To je něco, co už nechává i mě, zvířecího skeptika, trochu v údivu. Vědci z univerzitních týmů z Česka a zahraničí provedli sérii precizních testů, kdy vrány vybíraly mezi různými sadami předmětů, kde byla i možnost zvolit prázdný košík – tedy nulu. A volba nebyla náhodná: vrány opravdu zvládly rozlišit množství a vědomě zvolily prázdnotu jako nejmenší hodnotu.

Zatímco většina z nás považuje číselné chápání za samozřejmost, je fascinující, že primitivnější, pro nás nevyladěné mozky dokážou zakódovat koncept, který je pro nás lidí základem matematiky i filozofie. Vrány nejsou pouhými sběrači odpadků, jak je leckdo možná vidí, ale inteligentními tvory s překvapivou schopností řešení problémů, pamětí i plánováním do budoucna.

Jejich mozek sice neproroste na velikost lidského, ale struktura a fungování neuronových sítí vrány je tak složité, že je možný vznik vysokého stupně inteligence i bez tradičního "velkého mozku." Tato znalost nás vybízí přehodnotit způsob, jakým posuzujeme inteligenci v přírodě, která nemusí být nutně ani lidským měřítkem.

Musím říct, že jsem od pozorování a práce s divokými zvířaty zvyklý na to, jak často věci nejsou takové, jak jsme si mysleli. To samozřejmě neznamená, že bychom měli svým vlastní tajemstvím porozumění věnovat menší pozornost, ale že příroda má často své vlastní cesty a pravidla.

Ne každý se mnou jistě bude souhlasit. Skeptici tvrdí, že tvrdit o vranách, že opravdu chápou pojem nuly, je trošku antropomorfismus, tedy snaha přisoudit lidem vlastní kognitivní schopnosti i jiným druhům – a že výběr "prázdného košíku" je spíš naučený reflex než pochopení. Souhlasím, že je nutné být obezřetný a nezešílet z každého experimentu. Ale na druhou stranu, pokud pravidelně klademe tak složitý pojem jako nula před zvíře a ono s ním dokáže zacházet v rámci rozhodování, pak je to opravdu nejsilnější argument.

Mně se připomíná naše rozhodnutí jako lidí, jak hodnotit a respektovat inteligenci nejen ve vztahu ke své vlastní druhu, ale i k těm, kteří s námi sdílejí planetu. Vrány nám připomínají, že bychom měli být otevřenější, trpělivější a méně sebejistí, když jde o představu o „vyšší“ inteligenci.

Na závěr stojí za to položit si otázku: Co když ještě neumíme správně naslouchat nebo chápat jiné formy inteligence? Jaké další poznatky se před námi skrývají v chování a schopnostech zvířat, které jsme dosud brali jako samozřejmostí nebo je dokonce podceňovali? A především – nezmění tento pohled naši povahu a postoj k přírodě, pokud uznáme, že svět není jen naše říše, ale že existují jiné světy chytrosti, s nimiž stojí za to komunikovat a učit se?

Těším se na vaše názory a úvahy, jak moc jsou vrány našimi spojenci v odhalování tajemství inteligence.

Publikováno 18. 7. 2026. Zdroj: Tomáš — redakce JOPLE

Obsah připravila redakce JOPLE s využitím umělé inteligence na základě uvedených zdrojů.