Benátky vs. rychloturistika: Když 50 eur znamená více než jen vstupné

Benátky chtějí omezit masový turismus zvýšením vstupného až na 50 eur, aby zachovaly jedinečnou atmosféru města. Je tato drastická opatření cesta k udržitelnému cestování, nebo jen nová překážka pro turisty?

„Deset eur je málo.“ Tak zní jednoduché, ale zároveň zásadní poselství nového starosty Benátek Simona Venturiniho. Město, které řadu století znamenalo skvost evropské kultury a architektury, dnes bojuje s fenoménem, na který doplatily i další ikonická místa světa – masovým a rychlým turismem, který přináší spíše paseku než užitek.

Benátky jsou labyrintem kanálů, úzkých uliček a historických staveb, jejichž kouzlo ve skutečnosti tkví v samotném rytmu života místních lidí a nenápadné pestrostí drobných kaváren či malých obchůdků. Jenže když se do centra masy návštěvníků nahrnou autobusové zájezdy a jednodenní výletníci, kteří město projdou jako checklist skvostů do Instagramu a zmizí, mizí i ono tajemství, které Benátky činí výjimečnými. Nový poplatek 50 eur za vstup do města v nejvytíženějších dnech má za cíl rychloturistiku omezit. A přiznejme si, 10 eur, které byly do teď, pro město asi nebylo ničím víc než drobnou almužnou – jako byste chtěli zastavit řeku za pomoci cedníku.

{“after_paragraph”: 2}

Co za tím vlastně stojí? Italské Benátky nejsou jediným městem, které už s touto výzvou bojuje. Praha, Amsterdam, Barcelona či Český Krumlov již čelily podobným problémům: turismus se dříve jevil jako nevyčerpatelný zdroj příjmů, ale masivní proudy lidí ničí kvalitu života místních i hodnotu samotného zážitku. Rychlý průchod městem a platba za vstup jen kvůli selfie na mostě Rialto či náměstí svatého Marka je problém i pro místní obyvatele, kteří se pak den co den musí potýkat s přelidněním a ztrátou autentičnosti svého domova.

Někdy mám pocit, že města se stala jakýmsi živým muzeem, které nepatří lidem, co v něm žijí, ale lidem, co v něm na pár hodin projdou. Benátky se nyní očividně rozhodly, že je čas říct stop – samozřejmě ne zcela rázně a bez východisek, spíš s vědomím, že tenhle krok může znamenat ztrátu části turistů, což bude mít dopad i na místní ekonomiku. Venturiniho návrh by měl však zachovat základní princip – že návštěvník, který chce Benátky skutečně okusit, by měl za to přiměřeně zaplatit, aby svou přítomností nepřetěžoval městskou infrastrukturu a zároveň podpořil udržitelný rozvoj destinace.

{“after_paragraph”: 4}

Pochopitelně se najdou i odpůrci. Pro mnohé to znamená další bariéru – finanční a psychologickou – která znepřístupní návštěvu Benátek širším vrstvám lidí. Zvlášť ze zemí, jako je Česká republika, kde si jednodenní výlet do Itálie na rychlý zážitek z Benátek občas dopřeje i rodina či studenti. Není to z mého pohledu úplně bez argumentů – turistika by neměla být exkluzivním klubem jen pro ty s hlubokým portfoliem. Kdo jsem já, abych někoho omezoval v cestování? Ale na druhé straně chápu, že město už dávno není jen hračkou pro turisty, nýbrž domovem, který si zaslouží ochranu.

Pro mě je to výzva, jak najít rovnováhu mezi přístupností a udržitelností. Věřím, že podobná opatření nutí všechny – jak města, tak návštěvníky – zamyslet se nad tím, co skutečně znamená cestovat. Nejen rychle odbýt další známé památky, ale opravdu vstřebat atmosféru místa a respektovat jeho limity. Benátky sice zdražují vstup, ale možná právě tím otevírají prostor pro hlubší a kvalitnější poznání – což je v době „lajků“ a rychlých dojmů kuriózně vzácné.

{“after_paragraph”: 7}

Když se s někým bavím o těchto „nových pravidlech“ cestování, často slyším: „Ale přece každý má právo město navštívit.“ To je samozřejmě pravda. Ale má zároveň každý právo město zahlcovat takovým způsobem, že ho postupně zabijí jeho vlastní obyvatelé a ohrozí jeho identitu? Není čas přehodnotit nejen své plány, ale i pohled na to, co znamená být host v jiném místě? Benátky jsou jen začátkem – zajímavé bude sledovat, zda se podobným způsobem k regulaci turismu postaví i další destinace, a jaký to bude mít dopad na samotný cestovní ruch.

A jak to vidíte vy? Měl by být turistický vstup do populárních destinací výrazně dražší, aby se ochránila duše míst? Nebo jsou tyto kroky příliš tvrdé a odrazují právě ty, kteří chtějí objevovat svět s pokorou a respektem? Diskuze teprve začíná.

Publikováno 4. 7. 2026. Zdroj: Tomáš — redakce JOPLE

Obsah připravila redakce JOPLE s využitím umělé inteligence na základě uvedených zdrojů.