Jeseníky na kole: Místa, kde rodiny i zahraniční turisté najdou své dobrodružství

Nové cyklotrasy mění Jeseníky v pohodlné i adrenalinové útočiště pro české rodiny i zahraniční jezdce. Co za tím stojí a kam může tahle proměna vést dál?

„Mám na kole víc svobody než kdekoliv jinde,“ řekl jsem před pár týdny jednomu z cyklistů z Německa, který dorazil do Jeseníků. Nebyl zdaleka sám – Jeseníky pomalu ztrácejí stoické stínění za Krušnými horami nebo Šumavou a vynořují se jako místo, kde cyklisté opravdu cítí, že jsou v přírodě, ne jen na přeplněném „cyklostezkovém pásu“. Proč se z Jeseníků stává čím dál tím víc místo, kam jezdí rodiny, ale i zahraniční dobrodruzi? Odpověď leží v nových cyklotrasách, které tu vznikly v posledních letech, a které vytváří pestrou a kvalitní síť. Od lehkých, téměř flákacích okruhů pro rodiny s kočárky, až po dlouhé horské přechody s výškovými metry, které potrápí i zkušeného jezdce hledajícího adrenalin.

Sám jsem vyzkoušel trasu vedoucí přes Praděd s následným sjezdem do údolí, kde bylo možné se osvěžit v horském jezírku. Přesně tohle Jeseníky mohou nabídnout – nečekanou kombinaci volnosti, přírody a komfortu, který rodiny ocení. Zapomeňte na honičku mezi auty, zapomeňte na přeplněné cyklostezky po rovině. Jeseníky vás donutí pomaleji dýchat, dýchnout si a užít si chvíle tady a teď – ideálně na kole. Až dosud totiž horské cyklotrasy v Česku vnímáme jako mocné náročné expedice nebo peklo z kopce dolů, které není pro každého. Jeseníky však dokazují, že se to dá udělat měkce, promyšleně a hlavně s respektem k rodinám i méně zkušeným cyklistům.

Některé hlasy však varují. „S průnikem zahraničních turistů a rozvojem nových tras hrozí masová turistika, která může přírodu poškodit,“ tvrdí tamní ochránci přírody. Je to varování, které nelze podceňovat. Jeseníky jsou křehké a nepřipravené na masivní nápor jako třeba Tatry či některé části Šumavy. Otázka tak zní, jak skloubit rozvoj cykloturistiky s ochranou jedinečného horského ekosystému. A jestli jsou nové cyklotrasy opravdu dostatečně udržitelné a navržené s dlouhodobou vizí nebo jen jako rychlé řešení pro krátkodobé zisky.

Mimochodem, zajímavý fenomén je tahle rostoucí internacionalizace cykloturistiky v Jeseníkách. Když jsem o tom mluvil s majitelem penzionu na Karlovsku, zmínil, že zhruba třetinu návštěvníků teď tvoří zahraniční hosté – nemalá část z Německa, Polska i Holandska – kteří hledají nové zážitky a chtějí poznat Česko i mimo hlavní velké destinace. To samozřejmě nese otázky, jak Jeseníky udržet dostatečně otevřené a inkluzivní, zároveň však zachovat jejich autenticitu a nesklouznout k turistické homogenizaci, která často vedla k vyprázdnění opravdové místní atmosféry v jiných regionech.

Samotné cyklotrasy jsou také zajímavě koncipované z hlediska infrastrukturního a komunitního zapojení. V několika obcích se podílejí místní cyklisté, podnikatelé i aktivisté, kteří bojují za bezpečnost, čistotu a zároveň za zachování lokálního ducha. To přináší do této transformace Jeseníků nový kvalitativní rozměr. Nejde jen o „vybudovat trasu“ a pak doufat, že budou lidi jezdit. Jde o systematickou snahu vybudovat zázemí, služby i komunitu, která turistiku přirozeně podpoří a zároveň udrží.

Na druhou stranu, nelze přehlédnout, že Jeseníky zatím nemají tak vybudovanou cyklistickou infrastrukturu jako například jižní Morava nebo některé oblasti v Krušných horách. Pro rodiny s malými dětmi může být i nová trasa náročná, především pokud není dostatečně značená nebo pokud chybí odpočinkové zóny, půjčovny kol a servis. Na některých místech stále chybí ten pověstný „návazný“ servis, který by činil celkový zážitek pohodlnějším. Zde je příležitost pro místní podnikatele a samosprávy, jak proměnit potenciál Jeseníků v něco trvalejšího a udržitelnějšího.

Mně osobně se ta proměna Jeseníků moc líbí, ale zároveň vnímám, že jde o křehký proces, který si vyžaduje pozornost a rozvahu. Není to o tom, udělat z Jeseníků druhý Špindlerův Mlýn jen na kolech, ale opravdu zachovat tu rozmanitost od rodinných výletů až po dobrodružství pro ty, kdo hledají výzvy. A zároveň udržet přírodu v co nejlepším stavu.

Myslím, že Jeseníky nabízejí vzrušující prostor pro rozvoj cykloturistiky v Česku. Ale otázka je, zda dokážeme najít správnou rovnováhu mezi rozvojem, službami, ochranou přírody a respektem k místním komunitám. Co si myslíte vy, je Jeseníky budoucí cyklistický hit, nebo se ho vyplatí nechat trochu v klidu, aby si uchovaly své kouzlo? A má vůbec smysl srovnávat horskou cyklistiku v Jeseníkách s jinými regiony, nebo je to spíš zcela jiný svět, který si zaslouží vlastní pravidla? Rád uslyším váš názor.

Publikováno 15. 6. 2026. Zdroj: Tomáš — redakce JOPLE

Obsah připravila redakce JOPLE s využitím umělé inteligence na základě uvedených zdrojů.